Vždycky mě dovede vytočit, když od někoho slyším, že volit malé strany znamená ztratit svůj hlas. Proč by tomu tak mělo být? Kde se vzala tato informace? Šíří ji média.
Znáte to všichni. Blíží se volby, agentury se předhánějí v průzkumech. Hranice významu politických stran je jasná, hraje o 5% procent pro vstup do parlamentu, menší strany míří alespoň na 3%, aby získaly státní příspěvek.
Nevím, zda-li se někdo seriózně zabývá, jaký vliv mají první zveřejněné statistiky na všechny následující výzkumy. Statistika může být přesná, pokud by zkoumané subjekty neměly ovlivňující informace. Ale v momentě zveřejnění odhadů jsou strany médii šmahem rozděleny na tři skupiny. První to má jisté a hraje se o výši procent. Druhé jsou takzvaně těsně okolo vstupní hranice a zbytek je bez šance.
V tento moment začíná ta správná masírka. Občan je přesvědčován, aby nevolil podle programu, ale podle šancí. Tohle je podle mě velmi smutné a ještě smutnější je, že to funguje. Před každými volbami s lidmi v okolí diskutujeme preference, kdo, proč, koho ne a jak. Drtivá většina v mém okolí volí podle šancí pod vlivem mediální masírky o ztraceném hlasu.
Masírka ale funguje i obráceně. Vzpomeňme na minulost. Strana důchodců za životní jistoty. Vzestup jejich preferencí byl hnán pouze médii a výsledek se nakonec nedostavil. Což je asi jediný případ, kdy to nevyšlo. S Unií svobody už média uspěla lépe a příběh o vzestupu Věcí veřejných si pamatuje každý. Mimo Prahu takřka neznámá strana díky mixu sponzorských peněz a zveřejňovaných průzkůmů nakonec vyletěla nahoru, aby následně potřela lejny cestu pro jakékoliv budoucí protestní (a třeba slušné) strany.
V médiích tedy stačí, když jde o straně zmínka, že už je na hranici vstupu do parlamentu a lidé ji zařadí do svého playlistu. Strany nevolitelné jdou do zapomnění a je jim takřka nedostupný i mediální prostor s výjimkou volebních klipů. Pokud v televizi uvidíte diskutovat neparlamentního politika, nejspíše zrovna ponocujete. I tak se přistříhávají křídla malým ptákům, aby to ti velcí měli jednoduší. Myslete na to, až budou další volby.