Včera jsem po dlouhé době vyrazil do filmáče. Příběh padesátnice, která se nechá zaměstnat v nočním klubu, označený místním kinařem jako tragikomedie, sliboval relativně slušnou podívanou a odejít z kina se dá vždycky. Důvodem zaměstnání je zoufalá snaha babičky zajistit peníze na léčení svého vnuka, proto po počátečním váhání přijímá práci, která spočívá v honění ptáků. Chlapíci prostě chodí do klubu, hodí minci, do otvoru vsunou nářadíčko a naše hrdinka je zpracuje. Přes úvodní nechuť se vypracuje na velkou „hvězdu“ s uměleckým jménem Irina Palm, což je také název celého filmu. Film neoplývá přímo humornými scénkami, jak by se z úvodního popisu mohlo zdát. Povedené jsou dialogy a celkový vývoj…
