Před nějakou dobou jsem si začal docela ujíždět na německé obrněné technice z druhé světové války. Baví mě hry z toho období, sleduju dokumenty a čtu na toto téma knihy. Posledním kouskem, na který jsem narazil v místní knihovně je SS Ocelová bouře od Tima Ripleyho.
Na celkem 208 stranách se autor zaměřuje výhradně na boje Waffen SS na východní frontě. Waffen SS byly části SS, které byly určeny k běžnému vojenskému použití. Přes počáteční neúspěchy a nevoli vedení řadové armády (Wehrmachtu) se časem vypracovaly do role tzv. Vůdcových hasičských sborů, které byly vysílány do míst, kde německé frontě hrozily akutně krize.
Waffen SS byly přednostně vyzbrojovány nejlepší možnou technikou a dosahovaly z vojenského hlediska velice slušné výnnosti, což bylo způsobeno kombinací několika faktorů. Těmi byly lepší výcvik jednotek, lepší schopnost vedení v kombinaci se zarputilostí, k níž byly SS vedeny ideologicky a v neposlední řadě i lepší technika.
Bylo až udivující číst statistky z bojů, kdy tanky Waffen SS často ničily desítky až stovky soupeřových strojů při výrazně menších vlastních ztrátách. S postupem času samozřejmě převaha nepřítele narůstala a nedařilo se nahrazovat vlastní ztráty jak na technice tak na lidských zdrojích. Selhání Waffen SS v Maďarsku zkraje roku 1945 na ně zanevřel i sám Vůdce. Většina divizí Waffen SS se před koncem války snažila dostat do zajetí západních Spojenců, což se většinově nepovedlo.
Některé z taktických postupů Waffen SS se v armádě používají dodnes, třeba tanková taktika klínového útoku.
SS Ocelovou bouři hodnotím velice pozitivně, i když se jedná o faktografické čtení připomínající vojenská hlášení. Ke kladnému dojmu přispělo více než 180 fotografií, na nichž je vidět spousta techniky i pěšáků v různých situacích.
