Pamatuju si docela dobře, kdy mi došlo, že dárky nenosí Ježíšek. Nevím sice, kolik mi bylo, ale tu scénku si pamatuju přesně. Sedíme celá rodina v kuchyni, otec odchází (údajně) vyvětrat do dětského pokoje, (na malé děti stačí lehké finty:), odkud rafinovaně proniká přes ložnici do obývacího pokoje (díky socialistkým architektům máme pokoje v bytě propojené a je možno běhat v podstatě okolo středobodu bytu po všech pokojích dokola), rožíná (překlad pro západní kolonie Moravy je “rozsvěcuje”) stromeček a zvoní. V ten moment mi to došlo. Byla to bouda. Od té doby má strašné škodolibé pokušení ptát se malých dětí: “Jestlipak už víš, že Ježíšek není?”…
P.S. ještě jsem to ani jednou neudělal.