Film neoplývá přímo humornými scénkami, jak by se z úvodního popisu mohlo zdát. Povedené jsou dialogy a celkový vývoj hlavní postavy, která se v kompletně jiném světě stává poněkud vyzrálejší a odvážnější, ve finále to nandá svým pokryteckým kamarádkám, kterým po nátlaku z jejich strany sdělí, čí se vlastně živí (jedna z nej scén filmu). Velice povedeně působí rovněž scénky ze samotného zaměstnání, kde samozřejmě není vidět detail přirození, ale vše okolo působí podivně naturalisticky až komicky. Hlavní hrdinka při práci vypadá jako uklízečka, při práci si čte, na stěnu si pověsí rodinné fotografie… zajímavý je taktéž její vztah se zaměstnavatelem, kde se nám klube decetní lovestory.
Celkově na mě film zapůsobil docela příjemně, i ta škatulka tragikomedie docela seděla. Pokud někde na tenhle snímek narazíte, zkuste se na něj podívat, ztráta času to nebude a na Marianne Faithfull je navíc vidět, jak krásně umí některé ženy stárnout.